K rajčatům se hodí hlavně rostliny, které jim neberou světlo, nepřerůstají do jejich listů a nebrání proudění vzduchu. Bazalka, salát, ředkvičky, cibule nebo některé květiny mohou prostor dobře využít. Větší opatrnost vyžadují brambory a další lilkovité druhy, které mohou sdílet…
Rajčata pro pěstování venku se v českých podmínkách obvykle vysévají doma od poloviny do konce března. Do záhonu přijdou až po odeznění nebezpečí pozdních mrazů a prohřátí půdy, většinou v květnu, v chladnějších oblastech později. Silnou sazenici lze běžně vypěstovat…
Pro rajčata se obvykle dobře hodí vyzrálý nebo správně kompostovaný hovězí hnůj. Použít lze i dobře rozložený koňský hnůj. Slepičí trus je výrazně koncentrovanější a vyžaduje opatrnější dávkování. Půdu není potřeba každý rok přihnojovat stejnou dávkou jen proto, že znovu…
pH zahradní půdy můžete orientačně změřit doma pomocí vhodné testovací sady, indikátorových proužků nebo správně kalibrovaného pH-metru. Největší chyba často vzniká při odběru vzorku. Pokus s octem či jedlou sodou přesnou hodnotu pH neukáže. Jak odebrat půdu pro měření? Vyberte…
Po sklizni odstraňte napadené zbytky rostlin a plevele se semeny, zkontrolujte stav půdy a volné záhony chraňte před zimou. Není nutné automaticky rýt každý záhon ani bez měření vápnit. Ve vlhkém podzimu můžete půdě uškodit právě tím, že ji budete…
Když se rajčatům kroutí hlavně starší zelené listy, ale nové výhony a plody vypadají zdravě, bývá příčinou stres, nikoli nemoc. Nejčastěji jde o horko, výrazné rozdíly mezi dnem a nocí, nepravidelnou zálivku nebo náhlé odlistění. Pozornost vyžaduje především zkroucený a…
Ozimý česnek v Česku sázejte, až půda trvale vychladne pod přibližně 9 °C. Podle počasí to bývá nejčastěji koncem listopadu nebo v prosinci. Český šlechtitel Jan Kozák doporučuje pozdní výsadbu především proto, že při nižší teplotě je omezená aktivita původce…
Kanadská borůvka, správněji borůvka chocholičnatá, potřebuje výrazně kyselou, vzdušnou a propustnou půdu, dostatek světla a pravidelnou vláhu. Pokud máte na zahradě vápenitou zeminu nebo těžký jíl, může být praktičtější pěstování ve velké nádobě s kyselým substrátem než malá jamka vyplněná…
Meziplodiny je nejlepší vysévat co nejdříve po sklizni hlavní plodiny, když má půda dostatek vláhy a teploty ještě umožňují dobré vzcházení. Každý týden prodlení zkracuje dobu, po kterou může porost před zimou vytvořit kořeny a zelenou hmotu. Hořčice a svazenka…
Zeleninový záhon vápněte tehdy, když rozbor potvrdí příliš kyselou půdu pro plánovanou zeleninu. Vhodným termínem bývá konec léta nebo podzim po sklizni, protože na prázdném záhonu se vápno lépe rovnoměrně rozprostře a má čas reagovat. Pokud je pH už přiměřené,…